Vznik popáleniny

Popáleniny jsou poranění kůže způsobená teplem, elektřinou, chemickými látkami nebo ozářením. Nejčastější příčinou vzniku tohoto poranění je přímý plamen, výbuch či elektrický proud. Rozsah a stupeň popálení přímo úměrně závisí na množství tepelné energie a na čase působení škodlivého zdroje.

Druhy popálenin

Popáleniny mohou být suché a mokré. Dále se dělí na popáleniny tepelné, radiační, elektrické a chemické.

Tepelné popáleniny

Zranění způsobená horkými tekutinami – např. opaření vroucí vodou.
Kontakt kůže s horkým předmětem – např. kontakt s rozpálenou troubou.

Radiační popáleniny

Poranění kůže způsobená dlouhodobým působením ultrafialového záření – např. slunce.
Působení ionizujícího záření na kůži – např. rentgen.

Elektrické popáleniny

Zranění způsobená elektrickým proudem – vysoké i nízké napětí.

Chemické popáleniny

Poranění způsobená chemickými látkami – silná zásada nebo kyselina.

Reakce organismu

Poranění je obvykle šokující, velmi bolestivé a může i ohrozit život.
V místě působení škodlivé látky dochází ke změnám na povrchu kůže, v podkoží a v horších případech i v hlubších vrstvách.
V případě zasažení větší plochy kůže může dojít k rozvoji šoku z popálenin.
K poškozování buněk a tkání dochází při kontaktu kůže s teplotou vyšší než 45 °C.
Ke změně struktury bílkovin a odumírání buněk, což má za následek nevratné změny a trvalé následky, dochází při kontaktu kůže s teplotou nad 55 °C.
U všech popálen nad 15 % povrchu těla u dospělých, nad 10 % u dětí do 10 let a nad 5 % u dětí do 2 let dochází ke vzniku popáleninového hypovolemického šoku a je třeba ihned zahájit léčbu a protišoková opatření.
Velmi nebezpečné mohou být i menší popáleniny v oblasti krku, obličeje, hrudníku a genitálií.

Závažnost popálenin

Popáleniny dělíme na povrchové a hluboké a jejich závažnost je dána věkem postiženého, umístěním, hloubkou a rozsahem poškozené oblasti. U povrchovým popálenin je kůže poškozená jen částečně; folikuly, mazové žlázy, cévní a nervové zásobení jsou zachovány. U hlubokých popálenin je kůže poškozená v celém rozsahu a dochází ke ztrátě celé podkožní vrstvy, svaloviny až kosti. Rozsah popálené oblasti se určuje v procentech a využívá se „pravidlo devíti“. Hlava odpovídá 9 %, horní končetiny 2 × 9 %, dolní končetiny 2 × 18 %, trup 36 % a genitálie 1%.

Rozlišením závažnosti popálenin jsou 3 stupně popálení (I, IIa, IIb, III).

Popálení stupně I a IIa

Jedná se o velmi bolestivé povrchové popáleniny, které se projevují zarudnutím kůže, tvorbou puchýřů a otokem.

Popálení stupně IIb

Tyto popáleniny jsou hluboké a dochází u nich k poškození kožní vrstvy, projevují se menší bolestivostí a světlou barvou, mohou se tvořit i puchýře.

Popálení stupně III

U tohoto druhu hlubokých popálenin se již jedná o nekrózu tkáně, kůže je žlutá, hnědá, černá až uhelnatí.

Hojení popálenin

Obvyklá doba hojení u povrchových popálenin je 14 dní a nedochází při ní k zjizvení tkáně.
U hlubokých popálenin je doba hojení obvykle delší a v průběhu hojení může dojít ke komplikacím v podobě infekce.

Aplikace Planární rázové vlny

Unikátní technologií v léčbě popálenin je Planární rázová vlna. Planární rázová vlna je variantou Fokusované rázové vlny s elektromagnetickým generátorem rázu. Pomocí speciálního aplikátoru jsou rázy přenášeny cíleně do povrchových tkání, kde urychlují biochemické procesy zodpovědné za opravu porušených tkání. Využití této technologie významně urychluje hojení popálenin a jiných defektů kůže a tím snižuje riziko následného zjizvení tkáně.

Účinnost fokusované rázové vlny v léčbě popálenin byla prokázána klinickými studiemi. Například Ottomann et al. (2012) ve své studii uvádějí, že využití planární rázové vlny při léčbě popálenin 2. stupně významně akceleruje epitelizaci (pokrytí krycí tkání) v místě aplikace a tím zkracuje dobu hojení. Goertz et al. (2012) uvádějí jako pozitivní efekt planární rázové vlny především zvýšení angiogeneze (novotvorba krevních kapilár) a zlepšení metabolismu v oblasti aplikace. Dle Fioramontiho et al. (2012) po aplikaci planární rázové vlny u pacientů se zjizvenou tkání následkem předchozích popálenin dochází ke zvýšení ohebnosti jizvy a změně její barvy a to již po první aplikaci.

Autor: FYZIOklinika s.r.o., Praha
Zdroje: FIORAMONTI, Paolo, Emanuele CIGNA, Maria G. ONESTI, Pasquale FINO, Nefer FALLICO a Nicolo SCUDERI. Extracorporeal Shock Wave Therapy for the Management of Burn Scars. Dermatologic Surgery. 2012, 38(5), p. 778–782.
GOERTZ, O., H. LAUER, T. HIRSCH, A. RING, M. LEHNHARDT, S. LANGER, H.U. STEINAU a J. HAUSER. Extracorporeal shock waves improve angiogenesis after full thickness burn. Burns. 2012, 38(7), p. 1010–1018.
OTTOMANN, Christian, Alexander STOJADINOVIC, Philip T. LAVIN, Francis H. GANNON, Michael H. HEGGENESS, Richard THIELE, Wolfgang SCHADEN a Bernd HARTMANN. Prospective Randomized Phase II Trial of Accelerated Reepithelialization of Superficial Second-Degree Burn Wounds Using Extracorporeal Shock Wave Therapy. Annals of Surgery. 2012, 255(1), p. 23–29.