Hojení ran probíhá obvykle v několika fázích, které na sebe plynule navazují nebo se částečně překrývají. V zásadě rozlišujeme dva typy hojení: primární a sekundární.
Primární hojení
Primární hojení je ideálním typem hojení. Jako primární označujeme hojení, při kterém se okraje rány dotýkají, v ráně není žádný cizí předmět bránicí zacelení a v okolí rány neprobíhá infekce. Tento typ hojení je ideální, protože při něm dochází k plné obnově tkání. Primární hojení probíhá ve třech fázích:
Exsudativní fáze
- První fáze začíná v okamžiku vzniku rány.
- Zahajuje ji srážení krve, při kterém se tvoří fibrin, který slepuje okraje rány a staví krvácení z drobných cév.
- Dochází k prvotnímu stažení cév s jejich následným rozšířením.
- Do poškozené tkáně se vyplavují imunitní buňky, které začínají ránu čistit.
- Navenek můžeme pozorovat otok a překrvení rány.
Proliferační fáze
- Pokud se neobjeví komplikace, přechází po několika dnech hojení do další, tzv. proliferační fáze.
- Dochází k uvolnění látek stimulujících tkáň k hojení a zvýšení produkce kolagenu, který zajišťuje slepení okrajů rány.
- Dochází také k novotvorbě cév, jež zajišťují průtok krve ranou.
Diferenciační fáze
- Přibližně po 7–8 dnech přechází hojení do poslední fáze.
- Povrch rány zarůstá a začíná se tvořit jizva.
- Plná přestavba tkání je dokončena po 12–18 měsících.
Sekundární hojení
Sekundární hojení se týká ran, jejíž okraje k sobě nepřiléhají těsně nebo jsou zasaženy infekcí. Fáze sekundárního hojení jsou shodné s hojením primárním, ale kolem nových cév se tvoří tzv. granulační tkáň. Rána se epitelizuje z okrajů a nově vzniklý epitel přerůstá granulační tkáň. Pokud dochází k nadměrnému růstu granulační tkáně či tato tkáň roste rychleji než epitel, je nutno ji odstranit. Tyto komplikované defekty většinou zanechávají jizvy.
Terciární hojení
Existuje také tzv. terciární hojení, při kterém se vzniklá granulační tkáň překrývá transplantací kůže. Následně se rána hojí primárně.
Planární rázová vlna
Novinkou v hojení ran je využití Planární rázové vlny, která významně urychluje proces hojení a minimalizuje následné zjizvení tkáně.
Planární rázová vlna je variantou Fokusované rázové vlny s elektromagnetickým generátorem rázu. Speciální aplikátor Planární rázové vlny je schopný generovat vyšší intenzity rázu než aplikátor Fokusované rázové vlny a na rozdíl od ní koncentruje energii na povrch tkání. Planární rázová vlna je tedy vhodná pro ošetření tkání uložených na povrchu těla.
Jedná o neinvazivní metodu, při které není potřebná lokální anestezie; tato metoda zároveň nemá žádné nežádoucí účinky a výsledný efekt je u chronických i nehojících se ran dlouhotrvající. Kontraindikací léčby Planární rázovou vlnou jsou pouze zhoubná nádorová onemocnění a užívání léků na ředění krve.
Planární rázová vlna je vhodná k ošetření jednodušších čerstvých ran, komplikovaných akutních ran i ran chronických. Účinnost Fokusované rázové vlny v léčbě ran byla prokázána řadou klinických studií.
Podle těchto studií využití Fokusované rázové vlny zkracuje dobu hojení kožních defektů a zvyšuje úspěšnost jejich úplného zhojení. Úspěšnost epitelizace (obnova pokrytí krycí tkání) akutních i chronických ran je při využití fokusované rázové vlny až 75 %.
Co se děje v tkáních po aplikaci Planární rázové vlny?
Zrychlení látkové výměny
- Přívod kyslíku a odvod odpadních látek (katabolitů) metabolismu v poškozené tkáni je efektivnější.
- Díky tomu se urychluje hojení a tlumí bolest.
Zrychlení růstu nových kapilárních cév
- Zajišťuje zlepšení přívodu krve do poškozených tkání a podporuje hojení.
- U ran, kde je cévní zásobení porušeno to má velký význam (např. při hojení bércových vředů a diabetických gangrén).
Antibakteriální a protizánětlivý efekt
- K tomuto efektu dochází prostřednictvím snížení exprese zánětlivých mediátorů.
Analgetický (protibolestivý) efekt
- Proti bolesti působí výše zmíněné účinky a vyplavování látek ovlivňujících vnímání bolesti způsobené drážděním receptorů v tkáních.
Zrychlení regenerace tkáně
- Dochází ke stimulaci kmenových buněk zodpovědných za regeneraci a reparaci tkáně
Autor: FYZIOklinika s.r.o., Praha