Každý, kdo se někdy setkal s bércovým vředem ví, jak je jeho léčba zdlouhavá a vyčerpávající. Ve snaze najít pomoc zapomínají klienti na jednu podstatnou věc: bércové vředy nikdy nevznikají bezdůvodně. Pravděpodobnost vzniku je vždy přímo úměrná stavu cév dolních končetin – ať už se jedná o žíly, tepny nebo obojí. Aby byla terapie efektivní, je třeba k ní přistupovat komplexně.

Častým důvodem neúspěšné léčby je fakt, že se klienti soustředí na léčbu kožních defektů, ale nikoliv na ovlivnění příčiny – nedostatečného krevního zásobení.

Důležitá je diagnostika

Onemocnění vzniká v 99 % plíživě. Řada klientů se o něm dozví až v okamžiku, kdy se na bérci objeví kožní defekt. Pokud jste nevyhledali lékaře při prvních příznacích, nyní je jeho návštěva nevyhnutelně nutná. Je velmi důležité, aby byla příčina vzniku vředu správně diagnosti­kována, protože každý typ bércového vředu vyžaduje specifické řešení.

Co je bércový vřed?

Moderní medicína definuje bércový vřed jako kožní (podkožní) defekt, který se typicky vyskytuje v oblasti dolních končetin, nejčastěji mezi kolenem a nártem. Defekt je charakteristický ztrátou kožní tkáně, která je způsobená nedostatečným prokrvením (příčina je tedy cévní). Kůže není v místě vzniku vředu dostatečně vyživována, a proto odumírá.

Více informací: Vznik a druhy kožních vředů >>

Nejčastější příčina je žilního původu

Jsou-li porušeny mechanismy žilního návratu z dolních končetin směrem k srdci, hovoříme o tzv. žilní nedostatečnosti (insuficienci). Důsledkem této poruchy dochází ke zvýšení žilního tlaku v oblasti dolních končetin. Klient z počátku pociťuje tíhu v nohou, jejich únavu a pocit napětí, později se mohou vyskytovat noční křeče a brnění.

Časem dochází ke zvýšení žilního přetlaku také na úrovni drobných cév (kapilár), což se projevuje otokem nohou, a objevují se první změny na kožním povrchu – přibývá pigmentace, mizí ochlupení, objevují se varixy (lid. křečové žíly), kůže se ztenčuje a v závěru vzniká vřed. Tento mechanismus způsobuje až 73 % výskytu všech lézí v oblasti bérce. Ostatní výskyt onemocnění má souvislost s postižením tepen, poruchou mízního systému nebo cukrovkou.

Špatnou zprávou je, že elasticita žilní stěny je do jisté míry geneticky podmíněna. Větší riziko představuje pro ženy po větším množství porodů, svou roli hraje vyšší věk nebo prodělaný zánět hlubokého žilního systému a užívání hormonální antikoncepce. Dobrou zprávou je, že i přeš všechny tyto vyjmenované faktory je možné velmi dobře ovlivňovat kvalitu cév prostřednictvím životního stylu, který bývá často klientům prezentován ve formě tzv. režimových opatření.

Režimová opatření

Sousloví „režimová opatření“ je poměrně nešťastné, protože podporuje klasickou představu o procesu uzdravování. Ve společnosti je velmi pevně vryta představa, že objeví-li se příznak, je třeba jej eliminovat a dále se problémem nezabývat. Bohužel často se řeší pouze projevy, nikoliv příčiny. Komplexnější pohled na uzdravování vychází z předpokladu, že tělo řadou nejrůznějších signálů – příznaků, upozorňuje na to, že něco není správně. Řešením není tělo umlčet, ale ovlivnit příčinu. V léčbě bércových vředů to znamená, že kožní defekt je závěrečným projevem žilní nedostatečnosti a abychom se jej zbavili, musíme primárně vytvořit podmínky pro zlepšení stavu cév. Léčba samotného bércového vředu je neméně důležitá, ale nebude-li ovlivněna příčina, může být léčení velice zdlouhavé a především je pravděpodobné, že se problémy vrátí.

Stanoví-li lékař klientovi režimová opatření, chápe je klient obvykle jako soustavu úkonů, kterým je potřeba se věnovat do doby, než lékař léčbu ukončí. Faktem je, že máte-li dispozici ke vzniku žilního onemocnění, bude účelnější, když přijmete režimové opatření jako běžnou součást životního stylu.

Doporučení pro úpravu životního stylu

  • Upravte své stravovací návyky tak, aby vedly k přiměřené tělesné hmotnosti.
  • Zajistěte, aby Vaše potrava obsahovala dostatek kvalitních bílkovin (základní stavební jednotka nových tkání).
  • Důsledně hydratujte organismus.
  • Vyvarujte se dlouhému sezení nebo stání, velmi vhodné je procházení.
  • Sprchujte si nohy studenou vodou.
  • Velmi účinné je pokládání nohou nad úroveň srdce, takže bez výčitek „nohy vzhůru“.
  • Neseďte s nohou přehozenou přes nohu (zaškrcení cévního průtoku).
  • V případě očekávaného dlouhodobého sezení nebo stání, noste vhodné kompresní pomůcky – punčochy, obinadla atd.
  • Oblékejte se tak, aby nebyly končetiny zaškrceny (včetně těsných ponožek, pozor také na nepřiměřeně utažené krytí rány).
  • Pokud máte sníženou klenbu nohy, noste v každé obuvi ortopedické vložky.
  • Dámy by si měly vybírat podpatky max. do 3 centimetrů.

Fyzikální léčba

1. Kompresivní terapie

V případě žilní nedostatečnosti má krev problém s návratem z dolních končetin směrem k srdci, proto jí můžeme pomoci „stlačením“ dolních končetin. Výsledkem kompresní terapie je zmenšení otoku a celkové zmírnění příznaků nedostatečnosti. Krev je schopna protékat rychleji díky vyššímu výkonu žilně-svalové pumpy a dochází rovněž ke zúžení již rozšířených cév. Optimální komprese lze dosáhnout pomocí krátkotažných obinadel, hotových kompresních obvazů nebo kompresních punčoch. Tyto pomůcky bývají aplikovány na převázanou ránu (nikoliv místo hydrofilního fixátoru, který kryje primární a sekundární krytí). Na noc je vhodné kompresní pomůcky sundávat.

2. Lymfatická drenáž

Jedná se o speciální typ masáže, která může být zajištěna buďto manuálně nebo přístrojově pomocí kalhot, ve kterých dochází postupným nafukováním jednotlivých komor k vytlačování lymfy a krve směrem k srdci. Podstatou této techniky je aktivizace mízního průtoku, což vede ke zmenšení mízních otoků. Před samotnou masáží je nutno manuálně odemknout spádové uzliny (minimálně na úrovni krčních uzlin) a to proto, aby byl zajištěn plynulý průtok aktivované mízy. Díky menšímu otoku dolních končetin se zefektivňuje jejich prokrvení a zlepšují se podmínky pro vyhojení léze.

3. Moderní převazy

Ačkoliv máme v současné době dostatek vědeckých poznatků o hojení a existuje celá řada materiálů, které při převazu vytvářejí optimální prostředí pro hojení, v běžné praxi se ještě stále setkáváme s používáním tradičních převazových materiálů na bázi gázy. Při volbě vhodného krytí lékař obvykle vybírá materiál podle množství exudátu (sekrece z rány), přítomnosti nekrózy, infekce, povlaku a také hloubky rány. Moderní krycí materiály fungují na principu optimalizace prostředí v ráně, což velmi pozitivně přispívá ke granulaci a epitelizaci tkání. Celá řada moderních typů krytí může být klientovi předepsána lékařem a hrazena pojišťovnou. V případě, že současná léčba probíhá na bázi tradičních převazů, doporučuji Vám zajímat se o problematiku modernějších typů hojení a konzultovat výměnu s lékařem, a to i za cenu, že byste si za modernější materiál něco připlatili.

Hojení bércového vředu probíhá ve třech stádiích – čistící, granulační a epitelizační, přičemž každé ze stádií má vzhledem k hojení jiné potřeby.

Čistící fáze

V této fázi bývá často přítomna infekce a lokální zánět. Cílem léčby rány je vyčištění její spodiny, odstranění fibrinových povlaků a nekrózy. Mezi vhodné materiály patří hydrogely, algináty a antimikrobiální krytí.

Granulační fáze

Po vyčistění se rána vyplňuje novou granulační tkání. V této fázi je nesmírně důležité ochránit spodinu rány před choroboplodnými zárodky, mechanickým poškozením a vysycháním. V rámci procesu granulace vznikají nové drobné kapiláry, které defekt zásobují krví, což je velmi důležité pro ovlivnění primární příčiny celého zdravotního problému. Vhodnými materiály jsou hydrogely, polyuretany, hydrokoloidy, algináty a antiseptické krytí.

Epitelizační fáze

V posledním stádiu před uzdravením se objevuje nová pokožka. Rána se uzavírá směrem od okrajů a objevují se drobné ostrůvky nové tkáně, které se vzájemně propojují. Cílem péče o ránu v tomto stádiu je primárně ochrana nově vzniklé tkáně, k čemuž nám jako v předchozím případě dopomůže udržení vlhkého prostředí. Ke krytí je možné použít hydrogely, antiseptické krytí, neadherentní krytí nebo tenké polyuretany.

4. Léčba rázovou vlnou

Úspěšnost léčby bércového vředu je závislá na individuálních dispozicích klienta (do jaké míry byl narušen cévní systém, jaká je schopnost regenerace jeho organismu) a dále na tom, jak efektivně se daří klientovi upravit životní styl a ovlivňovat dosavadní příčinu onemocnění. Rázová vlna dokáže pomoci zrychlit přirozený proces hojení tím, že ovlivňuje jednotlivé biochemické procesy zodpovědné za regeneraci a reparaci tkáně (stimulace růstového faktoru, stimulace kmenových buněk, růst nových kapilárních cév a celkové zrychlení látkové výměny v tkáních). Energie je pomocí léčebného nástavce přenášena hluboko do tkáně a pro léčeného klienta je bezbolestná. Jedinou známou kontraindikací je aktuálně probíhající onkologické onemocnění, protože zrychlení buněčného metabolismu by pochopitelně ovlivnilo také růst onkologických buněk. Klient, který se rozhodne pro aplikaci rázové vlny, může očekávat zkrácení jednotlivých fází hojení, minimalizaci výsledné jizvy a díky vlivu na vaskularizaci (vznik nových cév) také přímé ovlivnění příčiny, které sníží pravděpodobnost recidivy problému.

 

Více o léčbě vředů rázovou vlnou

 

Alternativní přístup k léčbě

V praxi se setkáváme s celou řadou klientů, kteří vyzkoušeli téměř vše, o čem se dočetli, že by mohlo fungovat a ztrácí víru, že se potíží někdy zbaví. Než se rozhodnete, do čeho investovat peníze i energii, ptejte se, jaký má zvolená léčba vliv na stav cév. Ačkoliv je víra v uzdravení nesmírně důležitá, léčitel nebo předražené potravinové doplňky v zásadě sami o sobě nemohou mít očekávaný efekt. Dříve, než se rozhodnete investovat do alternativní léčby, ujistěte se, že má empirické opodstatnění. Porozumění vztahu příčiny a důsledku je pro léčbu bércového vředu klíčové.

Z našich článků

Péče o jizvu

Většině lidí se v průběhu života přihodí nějaký úraz, operace či špatně zhojená rána, která zanechala jizvu. Jizva je součástí [...]

Hojení jizev Planární rázovou vlnou

Vznik jizvy Jizvy vznikají následkem porušení celistvosti kůže, vniknutím cizího tělesa pod kůži, prasknutím, popálením nebo jiným poškozením. Jizvy vznikají jako následek [...]

Hojení popálenin Planární rázovou vlnou

Vznik popáleniny Popáleniny jsou poranění kůže způsobená teplem, elektřinou, chemickými látkami nebo ozářením. Nejčastější příčinou vzniku tohoto poranění je přímý plamen [...]

Všechny články